Jaroslav Holík
Narozen 3. 8. 1942 v Havlíčkově Brodě
S hokejem začínal v Havlíčkově Brodě, kde hrál za mládežnická mužstva i dospělé ve II. lize. Od roku 1961 hrál v Dukle Jihlava, v lize odehrál 18 sezon, 602 utkání a nastřílel 262 branek. S Duklou byl 7x Mistrem republiky. Nejvíce odehrál v trojici s bratrem Jiřím a Janem Klapáčem, což byla v naší ligové historii nejproduktivnější řada.
Jeho největšími přednostmi byla bojovnost, agresivita, konstruktivní pojetí a důraz v osobních soubojích a v zakončení. Pro mužstvo byl vždy přínosem pro svoji vůli po vítězství a neustále burcujícím hráčem pro svoje mužstva.
Za národní mužstvo sehrál 142 utkání a vstřelil 57 gólů. Účastník 7 MS (1965, 1966, 1967, 1969, 1970, 1972, 1973), Mistrem světa v roce 1972 v Praze. Na ZOH startoval v roce 1972.
Po skončení hráčské kariéry začal ihned pracovat jako trenér v Dukle, po odchodu Jaroslava Pitnera z funkce působil se Stanislavem Neveselým 1982 - 1987 (3x titul), dále s Josefem Augustou v letech 1987 – 1992 a s Janem Hrbatým 1992 – 1994. Dále trénoval také v Pardubicích 1994 – 1995 a v Havlíčkově Brodě 1995 – 1998. Po sestupu Dukly se ještě vrátil do Jihlavy, ale v sezonách 1998 – 2002 se mu nepodařil návrat do nejvyšší soutěže.
Vedl reprezentaci „20“ v letech 1999 – 2003, dvakrát získal s „dvacítkou“ titul Mistrů světa (2001, 2002).
Dcera Andrea byla vynikající tenistka světové úrovně, syn Robert se stal úspěšným dlouholetým hráčem NHL s velmi velkým počtem zápasů i gólů.